Jipfashion

Jako každá správná holčička jsem měla barbínku, vlastně celou kupu barbínek a abych furt nedýchala škodlivé pražské zplodiny posílali mě naši co chvíli dýchat do Klatov, kde bydlí moje babička. A tak jsem každé možné prázdniny sbalila barbínky a jela dýchat. Babička je žena zručná, jenž vlastní šicí stroj a panenky přeci nebudou chodit nahatý a tak jsem na ně šila. Postupem času jsem začala šít i na sebe a pak jsem si řekla, že by bylo fajn šít i na druhé. Od babičky jsem dostala onen stroj, takovou nezničitelnou kovovou obludu s neuvěřitelným zvukem a bylo to. Od té doby se snažím… V plánu mám co nejdřív začít se sítotiskem, jelikož vystřihovat šablony je hrozivá práce.

Kde se vzal JIP? Jip je směs mých iniciálů a ve chvíli, kdy jsem si řekla, že potřebuji nějakou značku, tahle byla nejpřirozenější, jelikož se mnou jde celým životem. Byla jsem a mnozí tvrdí, že stále jsem, osoba která ztratí cokoliv co se jí dostane pod ruku a tak se moje maminka ve snaze zachránit alespoň část z mého vlastnictví na táborech a školách v přírodě rozhodla mi všechno podepsat. Doufala, že se najdou hodní lidé, kteří mi věci označené JIP budou vracet. Svého času jsem měla podepsané úplně všechno, každé tričko, spodky, ale i každou pastelku. Byly doby, kdy jsem byla na své popisky hrdá, NIKDO JINÝ TO NEMĚL, co pastelka to originál. Časem, jak jsem stárla, jsem začala všechny ty JIP JIP JIP nenávidět, byl to důkaz o mé tragičnosti a NIKDO JINÝ TO NEMĚL… A teď jsem se rozhodla JIP rehabilitovat a odpustit mu, vždyť jsem přeci měla věci podepsané celý život.